Lipofilie (z řeckého "milující tuk", z λίπος lípos "tuk" a φίλος philos "milující", "přítel") je chemická vlastnost látek a znamená rozpustnost v tucích, olejích a nepolárních rozpouštědlech, jako je například hexan nebo toluen. Zároveň jsou lipofilní látky schopné tuky rozpouštět. Podle definice IUPAC je lipofilie afinita látky nebo molekuly k lipofilnímu prostředí. Opačná vlastnost, tedy nerozpustnost v tucích, se označuje jako lipofobie.
Příkladem lipofilních látek je ropa, stejně jako biogenní oleje a tuky.
Někdy může být pojem lipofilie zaměněn za pojem hydrofobie (nerozpustnost látky ve vodě), ale nejedná se o totéž. Například silikony nebo fluorokarbony jsou hydrofobní, ale nejsou lipofilní.